Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
— | howto:electro:soldering [2016/03/16 02:44] (aktuální) – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== Pájení ====== | ||
+ | Před pájením dvou součástek k sobě je vhodné na ně po odizolování nejdříve nanést kalafunu a následně je pocínovat a dobře prohřát. Obě součástky kvalitně smočené v cínu je pak již snadné k sobě pevně připájet. | ||
+ | ===== Kalafuna ===== | ||
+ | Kalafuna je při pájení velmi důležitá. Při vyšších teplotách naleptává zoxidovaný povrch a brání tvorbě oxidů vlivem teploty na pájeném kovu. Bez ní nemá pájení moc cenu. Její nedostatek se projevuje kromě špatného (" | ||
+ | |||
+ | Kalafuna je taktéž velice užitečná k přenosu tepla z hrotu pájky do cínu. Pokud se vám nedaří prohřát například kapku cínu na desce, zkuste si dát na hrot pájky kapku kalafuny (nebo cínu). Kontaktní plocha mezi pájkou a pájeným předmětem se tak mnohonásobně zvětší a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. | ||
+ | |||
+ | Čím více kalafuny, tím lépe. Klidně zalejte všechny pájené plochy kvantem kalafuny. Po dopájení ji očistěte lihem nebo isopropylem, | ||
+ | |||
+ | ===== Teploty ===== | ||
+ | Cín taje zhruba při 232°C, ale pájený materiál (měď výborně vodí nejen proud, ale i teplo), další ztrátové faktory odvádí teplo z pájeného bodu, proto je potřeba pár stupňů přidat, aby se této teploty dosáhlo i dále od hrotu pájky. Ideální teplota pro většinu užití je tedy zhruba 303°C, ta zajistí, že bod tání cínu bude dosažen nejen na hrotu pájky, ale i v celém objemu cínu. **Zvýšení teploty o každých 10°C sníží dle výrobců životnost pájecího hrotu na polovinu.** Detailněji jsou teploty vysvětleny v následující tabulce. | ||
+ | |||
+ | ^Teplota^Fyzikální efekt^ | ||
+ | ^60°C|Voda se viditelně odpařuje, velmi nepříjemné na dotyk, začínají se tvořit puchýře| | ||
+ | ^60-80°C|Kalafuna taje| | ||
+ | ^120°C|Kalafuna je plne tekuta| | ||
+ | ^183°C|Olovnatá cínová pájka (Sn/Pb = 63/37) taje| | ||
+ | ^200°C|Kalafuna je žíravá| | ||
+ | ^232°C|Bezolovnatý cín taje| | ||
+ | ^250°C|Od této teploty se již pájet dá = teplota tání cínu + pár stupňů navíc na vyrovnání ztrát| | ||
+ | ^__303°C__|**Teplota dostatečná na většinu pájení**| | ||
+ | ^328°C|Olovo taje (to nás většinou nezajímá, protože pájíme cínem)| | ||
+ | ^__350°C__|**Maximální doporučená teplota pro pájení. Teplota pro náročnější pájení a odpájení. Pájení větších ploch mědi. Pájet se dá prakticky cokoliv.**| | ||
+ | ^399°C|Teplota pro odpájení masivnějších spojů. Osobně v tuhle chvíli už zvažuju (od)pájení pomocí plynovýho hořáku. Uvědomte si, jestli pájíte elektroniku, | ||
+ | ^400+°C|Snižujete životnost pájky!!! Kalafuna se přepaluje tak rychle, že se nedá pájet. Ničí se pájené polovodiče, | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== Triky ===== | ||
+ | Špatně pocínovatelné povrchy (v zásadě vše co není měď = např. ocelová lanka, atd...) je možné cínovat na tabletě acylpyrinu (=kyselina acetylsalicylová) nebo na kousku novoduru. Ani v jednom případě však nevdechujte výpary!!! Kyselina pomůže ocel naleptat, aby se pro roztavený cín stala dostatečně smočitelnou. Stejně může pomoci namočit pájený předmět do kyseliny chlorovodíkové. |